POVOLÁNÍ V Second Life: GEJŠA
Napsala: Nicol Niven (Nikola.Niven@seznam.cz)
„Co jsou to ty Gejši?“, nebo „To jsou ty prostitutky,že?“. To jsou jen dvě z otázek, kterým často čelím. Bohužel v Evropě nejsme moc známé a větší část lidí nás snad proto považuje za prostitutky. Ale to vůbec není pravda.
Gejša…už ten název napovídá, kým nebo čím vlastně jsme. Z angl. Geisha- Gei=umění a Geisha = dívka, ovládající umění. Gejši jsou vlastně něco jako bavičky, nikoli však prostitutky. Gejši mají být a jsou ideálem dokonalosti a krásy.
První Gejšou byla sice žena, která byla zpočátku prostitutka. Pak se ale začala zabývat „tradičními japonskými uměními“, v tomto případě hlavně tancem, hrou na hud.nástroje(hlavně na „Shamisen“) a také o to, jak pobavit klienty a jak vést „inteligentní a duchaplnou konverzaci“, neurazit, pobavit a neunudit klienty. Potom už to šlo ráz naráz: Gejši se začaly „množit“, stávaly se více a více populárními (jednu dobu byli Gejši pouze muži, pak se ale vrátily ženy), až se staly fenoménem, který ovládal Japonsko před I.sv.válkou. A zhruba tady to i končí, dnes je v Japonsku tradičních Gejš jen hrstka. A to hlavně v Kyotu.
Gejšami se stávaly hlavně mladé dívky, prodané rodiči kvůli nedostatku peněz překupníkům. Ty potom byly rozděleny na dvě hlavní skupiny-ty hezké se staly Gejšami(až později!), ty ne tak hezké kurtizánami. Teď ale napíšu pár slov o výchově a studiu Gejš.
Studium bylo velmi tvrdé a těžké. Děvčata byla od malička (už od 2-3 let) navykána na tvrdé podmínky a způsoby a vychovávána podle určitých pravidel. Chodila do „škol Gejš“, kde se učila tančit, hrát na nástroje, konverzovat, také vázat květiny (ikebana), japonštině a dalším dovednostem.
Stádií před tím, než se dívka stala gejšou, bylo více. Záleží na konkr.oblasti a konkr. Okiyi(domu Gejš). Většina domů Gejš=Okiyí také pak brala vše, co dotyčná dívka vydělala a dívka patřila vlastně Okiyi. Většinou tato děvčata začínala jako Maiko nebo Hangjoku (Maiko je název užívaný v Kyotu, je to zhruba totéž co Hangjoku=polodrahokam). Po letech tvrdé dřiny a prvních performancích (např. čajových obřadech, kam se Maika chodila představovat, tančit a trénovat své dovednosti) se z Maika/Hangjoku stala Gejša. A to zvláštním způsobem. Matka Okiyi(Okami-san) většinou určila, kdy se z Maika stane Gejša. A před tím tato Maiko potají podstrčila rýžový koláček vybraným klientům, kteří už věděli, o co jde. Byli to ti nejbohatší a nejvýznamnější z klientů (v Japonsku například politikové a majitelé významnějších podniků). No a potom nastalo Mezuage = jediná „chvíle“, kdy je za „to“ Gejša placená, ztráta panenství, za které se platilo v milionech jenů (statisících Kč). Klient, který nabídl nejvíce, jej získal. A pak se mladá Maiko stala Gejšou, „plnou Gejšou“.
Oblékání do Kimona také nebyla žádná legrace. To byla také jedna z věcí, které se Maiko musely naučit, spolu se správným líčením a účesem. Druh kimona, líčení i účesu opět záležel na konkrétní oblasti a „dosažené hodnosti“ dívky, tozn. že Maika např. nosila často kimona pastelových barev. Kimona se zavazují vzadu na velice složitý uzel, který si Gejša sama není schopná správně zavázat(případně), takže by se poznalo, pokud s někým „byla“.
Jinak Gejši většinou měly absolutně „plno“, ve smyslu že každý den měli minimálně 2-3 „akce“. Jednou takovou typickou z nich jsou čajové obřady, které měly přísná pravidla (vypisování by bylo na dlouho), většinou se jich účastnily 3-4 Gejši (příp.s nimi nějaká Maika) klidně i z různých Okiyí-tyto si byly ale konkurencí, nikoli přítelkyněmi. Tento obřad trval kolem 2 až 3 hodin (podle přání klientů, podle toho,zda se má i podávat večeře nebo jen nějaké to sushi a čaj…), účet chodil po několika dnech. Za takovou večeři s 3-4 Gejšami o trvání např. 2 h mohla skupinka klientů zaplatit (v přepočtu) několik set tisíc Kč. Ale kdyby to nestálo za to, nechodili by tam, nemyslíte? =)
V našem virtuálním světě jsou Maika (gejši) placeny za služby, jako jsou tedy tancování, konverzace, hraní na hud.nástroje a další. Nikdy ale nejsou placeny za to, že by šly s klientem do postele = toto je případně vlastní rozhodnutí a tak tomu je/bylo i v realitě. A z toho jednoznačně vyplývá, že nejsme žádné prostitutky.
Pořádáme různé „performance“, čajové obřady v našem „městečku“, naší Okiye a různé výše uvedené služby, tančíme na party atd. Pokud by někdo měl zájem o lekce, služby či další info, kontaktujte mě! Vaše Nicol Niven